Charakteristika

V únoru r. 2000 se 19 obcí okresu Česká Lípa sdružilo do Mikroregionu Podralsko a k nim se přidaly 2 obce z okresu Mladá Boleslav a 3 obec okresu Liberec. Tzn., že v současné době je v Mikroregionu Podralsko dobrovolně sdruženo 24 obcí náležejících převážně do Libereckého kraje, s přesahem do kraje Středočeského. Předmětem činnosti mikroregionu je koordinace nejen společného postupu při realizaci záměrů ve městech a obcích oblasti Podralska, včetně plánování investičních akcí do budoucna v návaznosti na potřeby celého regionu vyplývajících z koncepcí rozvoje celé oblasti, ale také společného zapojování občanů mikroregionu do dění v tomto území a do jejich společného rozhodování.

Situační pozice mikroregionu je zřejmá z následujícího mapového podkladu.

Schematické vymezení MRG Podralsko v základní mapě ČR

Území MRG Podralsko je vymezeno dvaceti čtyřmi obcemi, z nichž v okrese Česká Lípa leží následujících devatenáct: Bezděz, Bohatice, Brniště, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Jablonné v Podještědí, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Okna, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Rokytá, Stráž pod Ralskem, Tachov, Velenice, Velký Valtinov a Zákupy. Obec Osečná, Cetenov a Křižany patří do okresu Liberec a obce Bělá pod Bezdězem a Dolní Krupá do okresu Mladá Boleslav. V severní části má MRG společnou hranici se SRN (obec Jablonné v.P.). Některé z obcí jsou také členy MRG Svazek obcí Máchův kraj.

Celková rozloha MRG Podralsko je 616,9 km². Začátkem roku 2008 zde žilo cca 33 000 obyvatel. Svou hustotou cca 50 obyv./km² se řadí k nejméně zalidněným oblastem (průměr okresu Česká Lípa 93 obyv./km², Liberekého kraje 136 obyv./km², ČR 130 obyv./km²).

Mezi obcemi jsou významné rozdíly v absolutní velikosti rozlohy území. Nejmenší obcí, co se rozlohy týče, je obec Bohatice - 393 ha, největšími obcemi jsou Doksy - 7 492 ha a zejména Ralsko - 17 025 ha. To je touto rozlohou, po obci Praha a Ostrava, třetí největší obcí v ČR.

Podle počtu obyvatel lze obce Podralska rozdělit do kategorií:

• obce do 200 obyvatel: Bohatice, Dolní Krupá, Tachov, Velenice, V. Valtinov, Rokytá

• 201 až 500 obyvatel: Bezděz, Hamr na J., Noviny p. R., Pertoltice p. R., Bělá pod Bezdězem, Cetenov, Okna

• 501 až 1 000 obyvatel: Křižany, Dubnice

• 1 001 - 2 000 obyvatel: Osečná, Ralsko, Brniště, Dubá

• 2 001 - 5 000 obyvatel: Bělá p. B., Jablonné v P., Stráž p. R., Zákupy

• nad 5 000: Mimoň

Dle průzkumu vztahů mezi obcemi nemá mikroregion jednoznačné spádové středisko. V různých souvislostech jsou uváděna města Mimoň, Doksy, Stráž p.R., Zákupy. Nejvíce společných vazeb je směrováno na město Mimoň, které leží v těžišti řešeného území na křižovatce dvou pro mikroregion nejvýznamnějších silnic II. třídy (II/270 spojující Jablonné v Podještědí - Stráž pod Ralskem - Mimoň - Doksy a II/268 spojující Dolní Krupou - Ralsko (Kuřívody) Mimoň - Bohatice - Zákupy).

Řešené území je součástí České křídové tabule, na severu navazuje na útvary Lužických hor a Ještědského hřebene. Krajinný ráz mikroregionu je jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Současný stav životního prostředí v mikroregionu lze charakterizovat jako příznivý, avšak s lokálně narušenými složkami (staré ekologické zátěže plošně rozsáhlého charakteru, související s těžbou uranu a bývalou vojenskou činností). Na území se z hlediska ochrany přírody nacházejí některá zvláště chráněná území (CHKO Lužické hory, CHKO Kokořínsko, množství maloplošných chráněných území, ptačí oblasti a lokality evropského významu zařazené v soustavě NATURA 2000).

K charakteristice této krajiny přispívají hlavně zdejší lesní pozemky (zvláště území obcí Bezděz, Ralsko a Doksy) a významné vodní plochy (Doksy, Hamr n.J., Stráž p.R.). Historický ráz kulturní krajiny je narušen existencí v minulosti scelených honů orné půdy a některých velkokapacitních zemědělských komplexů. Ještě podstatnější je pak existence pozůstatků areálů bývalého Výcvikového vojenského prostoru Ralsko (s tím mj. i související zánik osídlení) či existence neopomenutelných pozůstatků (včetně kontaminace podzemních vod a půdy) po těžbě uranu. S nedávnou historií souvisí i vysídlení v podstatě celého území MRG v důsledku odsunu německého obyvatelstva po ukončení 2. světové války. Všechny uvedené aspekty významně poznamenávají vztah obyvatelstva ke zdejšímu prostoru, ale i jejich kvalitu života, vzájemnou spolupráci a pospolitost, která byla uvedenými historickými událostmi značně nabourána.

Převážná část MRG Podralsko náleží mezi hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje. Převažujícími zaměstnavateli jsou firmy navázané na automobilku v Mladé Boleslavi, nemalá část pracovníků je dosud i přes pokračující útlum zaměstnána v uranovém průmyslu. Zemědělská činnost, lesnictví a rybníkářství byly historicky hlavními hospodářskými činnostmi v tomto mikroregionu. Potenciál k těmto činnostem má MRG i nadále. Proto je společenským cílem tyto činnosti obnovit, optimalizovat je a podporovat zvyšování kvality zdejšího venkovského způsobu života. Důležitý je i zdejší rekreační a turistický potenciál území. V souvislosti s útlumem těžby uranu a uvolněním VVP Ralsko se zde otvírají perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu.

S cílem navázat užší rozvojovou spolupráci nejen mezi jednotlivými samosprávami obcí v Podralsku, ale i mezi samosprávami s podnikateli a se zdejšími nestátními neziskovými organizacemi, byla v tomto území založena Místní akční skupina Podralsko (MAS = LAG Podralsko). Rozsah jejího území je podchycen v následujícím mapovém výřezu, kde je zelenou barvou označeno území MRG Podralsko. Z obrázku je zřejmé, že základ MAS Podralsko tvoří MRG Podralsko. Je proto naprosto jasné, že zkušenosti obcí MRG jsou předávány i obcím a komunitám tvořících MAS Podralsko, ale i již výše zmíněného MRG Svazek obcí Máchova kraje. Proto dopad činností v MRG Podralsko uskutečněných se velmi jednoduše a rychle dostává i za jeho hranice. To platí i přes úzkou vazbu obcí Dolní Krupá, Rokytá a Bělá pod Bezdězem směrem ke Středočeskému kraji.

Identifikace území MAS (LAG) Podralsko, s vyznačením území MRG Podralsko

Společné problémy obcí MRG Podralsko, vazba na strategické dokumenty

Mikroregion Podralsko byl založen v r. 2000. V tomto roce bylo pro příhraniční mikroregiony Euroregionu Nisa z programu PHARE CBC ´97 financováno zpracování „Rozvojových studií venkovských mikroregionů" (zpracovatel SAUL s.r.o. Liberec, 2000), tzn. i pro MRG Podralsko. Pro toto území se jednalo (a dosud se i jedná) o první ucelený průřezový dokument rozvojového charakteru. V analytické části studie je shrnuta situace mikroregionu dle jednotlivých resortních tématik a v návrhové části jsou uvedena doporučení, která by bylo vhodné řešit. Z této studie je i následující tabulka, která uvádí výsledky tehdejšího hodnocení problémů v obcích mikroregionu (r. 2000), a to dle jejich četnosti a důležitosti.

Společné problémy uvedené více než jednou obcí z „Rozvojové studie venkovského mikroregionu Podralsko" (SAUL s.r.o., 2000)

(do identifikace problémů se zapojilo 20 obcí)

Z tabulky vyplývá, že již v roce 2000 vnímaly obce mikroregionu za významný problém nízké zapojení zdejšího obyvatelstva do veřejného života, včetně nízké úrovně mezilidských vztahů. Tento problém přetrvává i nadále.

V roce 2003 zpracovala firma Tima s.r.o. Liberec pro MAS Podralsko analýzu území této místní akční skupiny. Z ní lze citovat výčet jednotlivých prvků potenciálu dalšího rozvoje této oblasti:

• existence místních partnerství, která umožňují společné projekty se synergickým efektem

• rozvoj cestovního ruchu se může stát jedním z významných zdrojů příjmů obcí s multiplikačním efektem, prostředkem k oživení obcí, k rozvoji podnikatelských aktivit a k údržbě krajiny

• využití státních a evropských podpůrných programů pro podporu zemědělství, lesnictví a rozvoj venkova

• rozvoj spolupráce s dalšími obcemi a se sousedními mikroregiony

• rozvoj nových produktů cestovního ruchu (velkoobora, cykloturistika)

• podpora řemesel a dalších živností, malého a středního podnikání

• rozvoj podnikatelských aktivit, uplatnění zahraničních investorů

• uskutečňování akcí nadregionálního významu

• rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřujícího k zachování krajinných funkcí

• revitalizace říčních systémů a využívání vody v krajině (Svitavka, Panenský potok, Bělá, malé rybníky)

• ekologická likvidace odpadů

Nejenže se v tomto výčtu opět předpokládá dobrá kvalita místní komunity (viz. první potenciál), ale u některých uvedených potenciálových prvků se již objevují i znaky respektování principů udržitelného rozvoje s přihlédnutím na možnosti místního prostředí. Tuto okolnost je nutné vnímat jako první pozitivní výstup z hlediska strategického plánování udržitelného rozvoje mikroregionu.

Mikroregionu však chybí aktuální a systematicky za sebou jdoucí plánovací dokumenty strategického rozvoje (strategie rozvoje MRG, program rozvoje MRG, akční plány MRG či jednotlivých obcí MRG), které by vznikaly komunitním způsobem a v nichž by byly zohledněny nejen požadavky samospráv obcí, ale i zdejších podnikatelských subjektů, nestátních neziskových organizací či veřejnosti, a které by byly zpracovány v souladu s principy udržitelného rozvoje.

Apel na zpracování takovýchto dokumentů, ale i na zavádění místních Agend 21, zaznívá v cílech a v opatřeních strategických rozvojových dokumentů Libereckého kraje. Konkrétně: