Strom atraktivit

Popis zajímavostí a atraktivních míst, důležitých bodů na hlavní ose trasy cyklomagistrály

OSEČNÁ

1.1    Výchozí bod- nástup na Zelenou cyklomagistrálu Ploučnice Výchozí bod na cyklomagistrálu je navržen v návaznosti na trasu Nové Hřebenovky, která prochází Ještědským hřebenem.

1.2    Kaplička se zvonem v Druzcově Klasicistní kaple sv. Josefa z roku 1834 se zvoničkou a tympanonem nad vstupem v osadě Druzcov byla vyhlášena kulturní památkou a nedávno na ní byla dokončena generální oprava. Kaple je využívána pouze při vánočních a velikonočních koncertech osečenského sboru Canzonetta.

1.3    Prameniště Ploučnice
Řeka Ploučnice pramení na rozhraní obcí Osečná a Janův Důl. Toto prameniště je označováno za jedno z nejvydatnějších ve střední Evropě. Velké množství vody z tohoto prameniště napájí Jenišovský rybník, který přímo na toto prameniště navazuje. Z tohoto rybníka odtékala část vody vodním náhonem na 300m vzdálený mlýn, který byl v provozu ještě v roce 1962, tehdy již poháněn vodní turbínou.

1.4     Svatovítské náměstí, radnice, sousoší s Mariánským sloupem, kostel sv. Víta

Radnice
Roku 1829-1830 započala výstavba radnice - stavitel Josef Haase z Mimoně (součástí radnice byl hostinec a prostory pro hasičskou stříkačku), spolu s radnicí byly postaveny dvě kašny, zhotovil je Václav Lejsek ze Zábrdí. Roku 1829 proběhla sbírka na pořízení měst. znaku do průčelí radnice, vybráno 32 zl. 30 kr., znak zhotovil J. Suske, sochař z Mimoně. Roku 25. října 1830 předána dostavěná budova radnice stavitelem J. Haasem obci, stála 5 640 zlatých.
Kostel sv. Víta
Dle dostupných materiálů je první zmínka o dřevěném farním kostele v Osečné z roku 1350. Od roku 1363 měl tento kostel již svého duchovního správce. Kostel byl malý dřevěný. V roce 1565 byly položeny základy zděného pozdně gotického a renesančního kostela Karlem von Biberstein. Přestavba trvala 3 roky. V roce 1612 daroval starosta Jakob Kroschel kostelu křtitelnici. V roce 1619 byla vystavěna nová vyšší hranolová věž kostela. Asi o 200 let později vypukl v obci rozsáhlý požár, který způsobil velké škody i na kostele. Krátce po požáru byl kostel opět obnoven. Na čelní stěně kostela sv. Víta je znak knížete Karla Rohana, který v roce 1838 koupil zdejší panství, pod něž patřila i Osečná. Kostel sv. Víta v Osečné má tři lodě. Vnitřní zařízení je pseudogotické z roku 1904.
Sousoší s Mariánským sloupem
Mariánský sloup byl postaven v letech 1720-1730. Titulní socha Panny Marie byla zhotovena v životní velikosti a bohatě vybavena atributy. Tuto hlavní sochu obklopují sochy čtyř světců. Z čelního pohledu stojí po levé straně sv. Vít s říšským jablkem v pravé ruce a se lvem u pravé nohy, za ním sv. Jan Nepomucký. Po pravé straně vidíme dalšího Jana, totiž sv. Jana Křtitele s beránkem u levé nohy, za ním pak sv. Františka Xaverského.

1.5     Sousoší tří svatých
Méně viditelnou, ale skvostnou památkou je Sousoší tří svatých - Jana, Pavla a Luitgardy. V letech 1653-1783 byl vrchností Českodubska ženský klášter sv. Jakuba ve Vídni, který získal panství v Podještědí věnem od své abatyše Reginy, dědičky hraběte Isolaniho. Tato zbožná žena dala pro svá tři největší města v panství vyhotovit v dílně Matyáše Brauna důstojné náboženské monumenty. Nejvýznamnější Braunovo dílo „Vidění sv. Luitgardy“ se stalo ideovým vzorem pro kompozici tří stejných sousoší. Výběr alegorických postav těchto monumentů nebyl náhodný, neboť Luitgarda a oba světci s železnými meči symbolizují cisterciánskou a křížovnickou minulost Českodubska.

1.6    Kaple sv. Anny v Kotli
Kaple byla vystavěna místními občany. V kapličce je na čelní stěně namalovaný obraz zobrazující Matku Anny a pochází pravděpodobně z 1. pol. 19. století a je malován technikou al secco. Po 100 let byla kaplička nárazově opravována pouze neodborně místními lidmi. Jak nám řekl dotazník z roku 1883, již tehdy byla nutná rozsáhlá rekonstrukce. Té se kaplička dočkala až v roce 2000. Práce byly dokončeny na jaře roku 2001.

Kotelské lípy
Jedná se o chráněné stromy, jejichž stáří je odhadováno na 400–500 let. Po obvodu měří 5 a 9m. Jejich výška je 23 a 25,5m. Obě lípy jsou duté a zpevněné řetězy. 

1.7     Čertova stěna
Přímo nad osadou se nachází velmi zajímavá přírodní památka, třetihorní čedičový útvar, jenž se nazývá Čertova zeď. Podle pověsti jí prý postavil sám pekelník. Jedná se o zbytky hřebene vypreparované, ploché čedičové žíly, vystupující místy ve formě zdi na povrch. Chráněná délka je 1 km a plocha 20ha. Světově unikátní je složení zdi z vodorovně uložených hranolů. Bohužel, koncem 19. století byly nejcennější části rozebrány a použity k výstavbě.

1.8    Lázně Kundratice
Lázně Kundratice vznikly jako součást městečka Osečná roku 1881 a patří mezi jedny z nejstarších lázní v Čechách, ve kterých se používá jako přírodní léčivý zdroj slatina. Poloha léčebny využívá příznivé klimatické podmínky Ještědského pohoří, které chrání Lázně Kundratice před studenými severovýchodními větry. Krajina kolem léčebny je bohatá na borové lesy, háje, luka a rybníky. Lázně Kundratice poskytují svým hostům procedury, které působí velice příznivě při léčbě pohybového ústrojí. Nosným léčebným programem jsou koupele v přírodní léčivé sirnoželezité slatině a tato léčba je podle potřeby doplňována různými typy masáží, koupelemi jehličnatými, sirnými, jodovými, perličkovými, vodoléčbou a mnoha dalšími procedurami.

1.9    Chrastná
Součástí Osečné je Chrastná (dříve Krassa) připomínaná roku 1581, kdy tvrz splynula s hospodářským dvorem. Cennou památkou statku je barokní brána z 18. století se sochou sv. Linharta s plastikami ovce, vola a erbem rodu Hartigů v kartuši. Chrastná je rekreačním střediskem, v blízkosti rybníka napájeného Ploučnicí slouží v letní sezóně autokemp Jadran s chatkami, karavan kemp a restaurace.

HAMR NA JEZEŘE

Chráněná maloplošná území ležící v katastru obce Hamr na Jezeře
(volně přístupné přírodní památky byly vyhlášeny převážně v r. 1996 a jsou ve správě CHKO Kokořínsko a nacházejí se v katastru obce Hamr na Jezeře nebo v jeho blízkosti)
2.1     Černý rybník – přírodní památka. Společenstvo stojatých vod, mokřadů a rybník navazující na přechodové rašeliniště se vzácnými druhy rostlin a živočichů.

2.2     Malý a Velký Jelení vrch – přírodní památka. Dvojice protáhlých kopců tvořených ve svém jádru čedičem, význačný prvek zdejšího vulkanického aparátu působící jako významná krajinná dominanta. Na svazích porostlé bučinami a suťovými lesy na vrcholech vystupující do jasně strukturované sloupcovité odlupčivosti. Velký Jelení vrch nabízí jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst do kraje v širokém okolí a za dobré viditelnosti jsou viditelné Trosky v Českém ráji a někdy i vrcholky Krkonoš.

2.3     Stohánek (Struhanken) – přírodní památka. Výrazný skalní ostroh – izolovaná „svědecká“ skála ve tvaru široké věže vypreparovaná z kvádrových pískovců na svém vrcholu se zbytky do skály tesaných místností hradu a vytesaným přístupovým schodištěm ve skalní spáře, dříve nazýván Stoh (396 m). Ve třicátých letech 15. století za bouřlivých husitských dob, zde byl vybudován dřevěný hrad Stohánek. V 18. století tu údajně pobýval poustevník. Na vrcholové plošině je zachován zbytek reliktního dubového boru se vzácnými teplomilnými druhy bylin ve svém podrostu. Ze Stohánku se nabízí nádherný pohled na jednu z nejdelších skal v kraji Dlouhý kámen (někdy Svébořická skála), který je vzhledem ke své délce a velikosti nazývána někdy Titanic.

2.4     Skalní Divadlo – přírodní památka. Skupina významných, nádherně vypreparovaných skalních útvarů, vytvářejících svým rozmístěním v širokém oválu obrovský skalní amfiteátr s přírodně vytvořenou dominantní skalní pískovcovou tzv. Schwarzwaldskou branou (Schwarzwälder Tor), nazývanou „mladší sestrou Pravčické brány“ známé z Hřenska. Na hradbách vysokých až 10 metrů se vyskytují skalní dutiny, voštiny, železivce a další zajímavé přírodní jevy ve formě silnostěnných trubek značných rozměrů, připomínající zkamenělé pravěké kmeny stromů.

2.5     Široký kámen – přírodní památka. Obrovská plošina pískovcového vrchu s krajině významnými svislými skalními stěnami, které činí na takto vzniklou „stolovou horu“ přístup téměř nemožným. Na vrcholu a stěnách strmých skal bylo zjištěno hnízdiště sokola stěhovavého a výra velkého a z chráněných plazů se zde vyskytuje zmije obecná. Jedna z výrazných skal nacházejících se v jihozápadní části skalního masivu je nazývána „Rytířova hlava“.

2.6     Děvín - přírodní památka. Dominantní vrchol viditelný z obce Hamr na Jezeře. Tvoří panorama obce Hamr za Hamerským jezerem a navazuje na přírodní památky Ostrý a Schachtstein. Hrad byl založen pravděpodobně rodem Markvarticů kolem roku 1250. Svou plochou patří hrad Děvín k našim největším hradům vůbec, a ze zachovalých částí hradeb dýchá jeho mohutnost a síla, nabízející přítomným kouzlo klidu a nádherná zákoutí. Hrad byl vybudován na Žitavské a Jantarové stezce k obraně obchodníků a několikrát změnil své majitele, kdy mezi nejvýznamnější patřili Vartenberkové. Je známo, že hrad Děvín nebyl nikdy dobyt, ale byl vypálen Švédy až po jeho celkovém opuštění svými posledními majiteli po roce 1651. Z vrcholu hradu se mezi vzrostlými buky nabízí několik nepřekonatelných pohledů na samotné Hamerské jezero a jeho kouzelné okolí. V zachovalých ručně ražených štolách, vzniklých po těžbě železné rudy - limonitu, zimuje v hojné míře každoročně několik druhů vzácných netopýrů a jedná se o jedno z jejich nejvýznamnějších zimovišť v ČR.

2.7     Ostrý – přírodní památka. Výrazný ostrý vrchol, nacházející se jihozápadně od Děvína na stejné polzenitové žíle jako hrad Děvín, nazývaný někdy jako „Hamerský špičák“. Na vrcholu jsou zachovány základy hlásky (předsunuté věže) hradu Děvín a na jižním svahu jsou výrazné skalní útvary kolem polzenitové žíly, se stopami po těžbě železné rudy z 18. století, která vznikla zvětráváním polzenitové žíly a jílových minerálů, tzv. limonit. Ze západního úbočí Ostrého je nádherný výhled na Hamerské jezero a pohoří Lužických hor s bohatě vyvinutým bylinným spodním patrem. Na hranách pískovcových stěn pod Ostrým se zachovaly zbytky reliktního boru s teplomilnými druhy flóry i fauny.

2.8     Schachtenstein – přírodní památka. Nepříliš výrazný zaoblený kopec, nacházející se jihozápadně od Ostrého a Děvína, ovšem s nejmohutnějšími zachovanými stopami po těžbě železné rudy s vytěženou žílou do hloubky až 17m s vyústěnou příčnou štolou, vytěženou v 17. století, která je viditelná ze svého spodního okraje a na svém vchodu chráněná mříží. Vzniklý 1,5 – 2m široký kaňon je dlouhý téměř 70m, a roztíná celý vrch kopce na dvě části. Kaňon je před vstupem chráněn řetězy.

2.9     Stříbrník – přírodní památka. Morfologicky význačný vypreparovaný čedičový vrchol, tvořen zbytkem sopouchu se třemi výraznými a vůči sobě paralelně posunutými vrcholy. Olivinický čedič má jasně strukturovanou téměř vodorovně sloupcovitou odlupčivost, dobře známou z „Panské skály“ u Práchně, ovšem o mnoho výraznější. Díky geologickému podkladu tvoří přírodní památka ostrůvek pestré teplomilné vegetace. Jedná se o jedinou známou přírodní lokalitu tohoto druhu v okolí. V prostoru se zdržuje a hnízdí chráněný Výr velký.

2.10    Hamerský rybník - Rekreační areál.

Významná a turisticky atraktivní místa nacházející se v katastru obce Hamr na Jezeře

2.2.1     Kaple sv. Panny Marie Pomocnice křesťanů – Kulturní památka. Dominantní stavba se nacházející nad obcí Hamr na Jezeře poblíž náměstí na Křížovém vrchu. Novogotická sakrální stavba pochází z r. 1832, je obdélníkového půdorysu a základní kameny byly přivezeny z hradu Děvín, stejně jako kámen oltáře v kapli. Po II. sv. válce stavba značně utrpěla devastací a teprve v roce 1992 bylo započato s rekonstrukcí kaple a byl obnoven i její interiér. Hlavní obraz za oltářem zobrazuje sv. Pannu Marii s Ježíškem v náručí. Menší obraz vpravo představuje sv. Barboru – patronku horníků a po levé straně je vyobrazena sv. Zdislava – patronka zdejšího kraje.

2.2.2     Socha sv. Jana Nepomuckého – kulturní památka. Barokní socha se nachází poblíž náměstí v Hamru na Jezeře v prostoru pod Kaplí sv. Panny Marie za budovou pošty a byla vytvořena v roce 1782 známým sochařem Antonínem Maxem, rodákem z Hamru na Jezeře. Rod Maxů a převážně Josef a Emanuel Max, jsou tvůrci známých soch a sousoší umístěných na Karlově mostě v Praze.

2.2.3     Kozí hřbet - západně od Černého rybníku vystupuje nápadný protáhlý hřeben Kozího hřbetu, přibližně rovnoběžný s hřebenem Děvínské žíly. Ostrý příčný průřez hřbetu se strmými svahy na obě strany dává tušit, že se zde také jedná o zvětráním odhalenou zónu pískovců, zpevněných v blízkosti žíly čedičové horniny. Na vlastním Kozím hřbetu kolem vrcholu v jeho severní části vystupují jednotlivé skalky zpevněného pískovce (Zářivá věž, Jedová věž, Uprchlík, Zběh), doprovázené několika jámami, představujícími pravděpodobně také staré zapadlé dobývky. Výstup od protáhlého sedla k jihozápadnímu vyššímu vrcholu vede od Malého Jeleního vrchu po úzkém hřbetu s výchozy polzenitu s vodorovně sloupcovou odlučností.

2.2.4     Dlouhý kámen – jedna z největších a nejdelších pískovcových skal v širokém okolí, která je někdy nazývána Svébořická skála a vzhledem ke své velikosti a mohutnosti též Titanic. Celé nádherné panorama Dlouhého kamene je viditelné přímo z vrcholu Stohánku, odkud je dále nádherný výhled na téměř chráněné přírodní památky v okolí Hamru na Jezeře.

2.2.5     Pomník gen. Antonína Sochora – pomník na křižovatce pod Stohánkem, věnovaný památce generálmajora Antonína Sochora, hrdiny z 2. sv. války. Zahynul tragicky na tomto místě v roce 1950 při nevyjasněné autonehodě.

2.2.6     Vyhlídka u Divadla – výrazný pískovcový skalní členitý masiv, nabízející ze svého vrcholu nádherný výhled na Panorama celého okolí Hamru na Jezeře včetně všech přírodních památek.

2.2.7     Kavčí skála - zajímavá 30 metrů vysoká pískovcová skála pod Krásnou vyhlídkou. Často slouží jako cvičná skála pro horolezce a je součástí Děvínského revíru (Dewiner revier), na vrcholku je umístěna zápisová knížka.

2.2.8     Krásná vyhlídka - volně přístupná pískovcová plošina nedaleko Podvrší a Kavčího kamene, ze které je nádherný výhled téměř na celou Ralskou pahorkatinu (Děvín, Ostrý, Široký kámen, Ralsko, Hamerské jezero, Kavčí skálu, a další nádherná zajímavá místa v okolí.)

2.2.9     Děvínská louka a Děvínský rybník – významné prameniště a zásobárna vody pro Hamerské jezero, rozléhající se pod Děvínem. Rašelinné bory a údolní lužní lesy s unikátní entomofaunou. Poblíž se v minulosti nacházel pramen, s minerální vodou a na Děvínské louce stál dříve celodřevěný zájezdní hostinec, který tuto minerální vodu čerpal a dále zde stál v letech 1768 - 91 zubový hamr jménem Kunz. Celé území Děvínské louky a Děvínského rybníka je v současné době navrženo jako Evropsky významná lokalita „NATURA 2000“ a prochází tudy zelená turistická stezka vedoucí k Chrastenskému vodopádu, který je též turisticky proznačen.

2.2.10     Chrastenský vodopád – romantické a velice zajímavé místo nacházející se na jednom z ramen Ploučnice – Hamerská strouha, která zde tvoří nádherný několikametrový vodopád, který si vás nezíská svou mohutností, ale svou krásou a umístěním uprostřed smrkového porostu.

STRÁŽ POD RALSKEM

3.1    zámek.Vartenberk
Ve 13. století byl na ochranu obchodní žitavské Záhvozdské cesty na místě původního strážného hrádku postaven gotický hrad Vartenberk. Zakladatelem hradu byl patrně Markvart z Března. V roce1563 byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který v roce 1865 navštívil i císař František Josef I. V novodobé historii byl zámek využíván k ubytování rekreantů, později však byl zdevastován sovětskými vojsky a v roce 1987 vyhořel. Zámek nebyl doposud zcela opraven, není přístupný k prohlídkám veřejnosti. Na protější straně Zámeckého vrchu se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého, která je se zámkem spojena lipovou alejí. Na nejvyšším místě Zámeckého vrchu stával kříž. Pod hradem najdeme barokní sochu svatého Norberta a Mariánský sloup s dvěma anděly od K. Steyera. Na zábradlí jsou sochy čtyř světců z roku 1726.
3.2    zámecká.alej
Chráněná lipová alej je vhodná nejen k procházkám, ale skrývá v sobě i neznámé pohledy na městečko, které se nachází těsně pod ní.
3.3    kaple sv. Jana Nepomuckého
Kaple sv. Jana Nepomuckého - jedná se o barokní jednolodní obdélnou stavbu, která pochází z roku 1722.
3.4    socha.sv..Valentýna
V horní části náměstí se nachází barokní socha sv. Valentina s reliéfy na soklu - pochází z roku 1690.
3.5    Mariánský.sloup
Na náměstí stojí mariánský sloup, který byl postaven r. 1683 z vděčnosti obyvatelů za šťastné přežití moru, který zde řádil. Sochař K. Steyer později obohatil sloup o sochy dvou andělů (1721) a čtyři sochy světců na zábradlí (1726) - sv. Prokop, Jan Nepomucký, Florián a Šebestián
3.6    rodný dům arcibiskupa D.J. Mayera
3.7    Pamětní kámen H.I.F. Bibera
3.8    socha Josefa II.
3.9    fara
Barokní stavba je na jižní straně ozdobena krásným barokním vstupním portálem. Na západním štítě průčelí budovy fary je pozoruhodné oválné okno s letopočtem 1690.
3.10    kostel.sv..Zikmunda
Historie kostela je složitá a její počátky jsou zahaleny tajemstvím. První nepřímý doklad o existenci kostela ve Stráži pochází už z roku 1363. Pan Zikmund z Vartemberka, představitel významného českého šlechtického rodu, nechal v roce 1413 kostel přestavět a zároveň inicioval zasvěcení chrámu svatému Zikmundovi. K zásadní změně došlo v letech 1772 až 1779, kdy se donátor kostela hrabě Adam Franz Hartig rozhodl dát rostoucímu městu, jehož početní obyvatelé se do chrámu již nemohli vměstnat, prostorný a moderní svatostánek. Stavitel Johann Josef Kuntze z Liberce budoval nový chrám na křížovém půdorysu kolem staršího zbořeného kostela, ale zachoval původní věž. Tehdy dostal strážský kostel svou nynější pozdně barokní podobu. Invaze sovětských vojsk přinesla zhoršení. Chrám byl zpustošen, vnitřní zařízení v lepším případě odvezeno do jiných kostelů, v horším zničeno nebo se ztratilo. Prostor byl využit jako skladiště, na jeho stěnách jsou ještě místy vidět nápisy v azbuce. Působivá a na české poměry zcela nezvyklá výmalba a z velké části i mobiliář kaple (oltář, ambon, svatostánek) jsou dílem akademického malíře Vojmíra Vokolka. Po roce 1989 je kostel postupně opravován.

3.11    Gablerův dům
3.12    informační centrum
3.13    památná dřevěnka
3.14    hráz vodního díla Stráž pod Ralskem

Stráž pod Ralskem je nevelké částečně rekreační město rozkládající se v údolí tvořeném řekou Ploučnicí a pod vrcholem Ralsko (696 m.n.m.), na kterém najdeme stejnojmennou zříceninu hradu. U severního a východního okraje města jsou vybudovány rybníky a největší z nich Horecký je využíván k rekreačním účelům. Jižním směrem od Stráže se rozprostírají rozlehlé lesy, jež byly dříve vojenským prostorem a veřejnosti nepřístupné. V okolí města se řadu let těžil uran, dnes se město pomalu mění v rekreační středisko. V severní části města na zalesněném kopci stojí renesanční zámek. K dispozici zde je plavecký areál s dalším sportovním zařízením, sportovní hala, tenisové kurty, fotbalové hřiště. Lákadlem pro sportovní nadšence je vodní lyžařský vlek na vodní nádrži Horka. Zajímavé okolí Stráže, včetně unikátních přírodních partií bývalého vojenského újezdu, vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj turistiky (pěší i cykloturistiky). Ralská pahorkatina nabízí terén se značenými cyklotrasami jak pro rekreační cyklisty tak pro náročnější. Pravidelně na sklonku jara se ve městě konají Wartemberské slavnosti k připomenutí historie města. Obchody, restaurace a ostatní služby jsou soustředěny převážně ve středu města.Stráže.

NOVINY POD RALSKEM

4.1    Průrva Ploučnice
Průrva Ploučnice, zvaná též Pekelný jícen nebo Hromová rána, je velmi zajímavou technickou památkou. Je podzemním náhonem bývalého hamru. Svojí délkou 150m a výškou tunelu 6m se jedná o velmi pozoruhodné dílo. Do průrvy je svedena celá vodnatá říčka Ploučnice, která protéká asi 50m mezi vysokými pískovcovými stěnami a potom se v pravém úhlu vnořuje do tunelu. Krátce nato se objevuje v otevřené propadlině, aby dál pokračovala dlouhým tunelem. V 19. století vozil místní mlynář za světla loučí návštěvníky, které tento technický „zázrak“ uchvacoval.

4.2    Sportovní areál
Jedná se o sportovní hřiště se zázemím.

4.3    Studánka, odpočinkové místo

4.4    Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel byl postaven v letech 1784-1786.

4.5    Památná lípa malolistá
Na západním okraji obce před hospodou "U zlaté lípy" roste památná lípa malolistá chráněná..státem.
Stáří se odhaduje na 250 let. Výška stromu 25 metrů. Obvod kmene má asi 465cm ve výšce kmene 1,3m. Vyhlášeno v lednu 1989.

4.6    Přírodní rezervace Ralsko
Severovýchodně od Mimoně se nachází přírodní rezervace Ralsko. Nejvyšším vrcholem oblasti je stejnojmenný vrch Ralsko s nadmořskou výškou 696m, který je výškovou dominantou oblastního významu. Tato oblast je mimo jiné jedním z posledních hnízdišť sokola stěhovavého v České republice.
Zřícenina hradu Ralsko
Bývalý hrad mocného rodu Vartemberků byl strážním hradem na obchodní cestě do Lužice, byla zde umístěna celnice. Poté, co byl hrad opuštěn, byl využíván loupeživými rytíři a jeho zkázu později dovršili hledači pokladů. Dnes už jen trosky dotvářejí charakteristickou siluetu osamělého kopce. Hrad byl turistům léta nepřístupný, protože ležel ve vojenském prostoru. Dnes už se opět můžete vydat na namáhavý výstup, který však stojí za to. Kromě zřícenin hradu vás na vrcholu čeká i nádherný rozhled na České středohoří, Lužické a Jizerské hory, Ještěd, dominanty Českého ráje a Máchův kraj s Bezdězem. K hradu Ralsku se váže několik pověstí. Podle jedné z nich je zde ukrytý poklad, který hlídá obrovitý pes, potulující se po zdejších hustých lesích. Další pověst tvrdí, že v nitru kopce, stejně jako v Blaníku, čeká vojsko, které přispěchá na pomoc, až bude v Čechách nejhůř.

4.7    Vranovské skály
Vranovské skály jsou pískovcové skalní útvary, které byly prohlášeny za přírodní památku. Jak už název napovídá, nacházejí se v obci Vranov, nedaleko od Mimoně na úpatí vrchu Ralsko. Jedná se o unikátní pískovcové skály s borovým porostem. Zřejmě nezajímavějším místem je skalní vyhlídka zvaná Juliina.

PERTOLTICE POD RALSKEM

5.1    Obecní úřad
5.2    Kostel
Od středověku putovali pertoltičtí věřící za veškerými bohoslužbami do Mimoně. Po zrušení roboty od 2. pol. 19. století, došlo k prudkému rozvoji zemědělství a řemesel a celkový vzestup požadavků na životní úroveň vedl zákonitě k šetření časem. Pravidelné docházení do mimoňského kostela se stávalo čím dál větší zátěží. Přesto návštěva kostela byla důležitou součástí života všech rodin, a tak byl již v roce 1850 založen fond pro stavbu větší kaple. Peněz však přibývalo pomalu, hlavně v důsledku válek a pro řadu neúrodných let v osmém desetiletí 19. století. Až v roce 1906 vypracoval Max Wieden z Mimoně plán stavby a byla vybrána parcela. Obecní rada byla návrhem nadšena. V roce 1907 byla stavba zahájena a již 17. listopadu 1908 byl kostelík slavnostně vysvěcen. Pojmenován byl po sv. Prokopu, patronu zemědělců, kterých byla ve vsi převaha. Jednotliví občané, spolky i farnosti z blízkého i vzdáleného okolí se podíleli na vnitřním zařízení a vybavení kaple. S nástupem politických změn po roce 1948 byl kostelík uzavřen a chátral. Až po roce 1990, kdy se obec Pertoltice pod Ralskem oddělila od Mimoně a osamostatnila se, zasloužilo se nové zastupitelstvo o zrenovování kaple. Na opravách se finančně podíleli sbírkou i rodáci žijící v Německu. Nová okna s barevnými vitrážemi, skládanými do olova, vyrobila novoborská sklokeramická firma. V současné době se v kostelíku koná každoročně bohoslužba ke svátku sv. Prokopa (4. července), kterou zajišťuje mimoňská farnost.

MIMOŇ

6.1    Farní kostel sv. Petra a Pavla
Kostel, dnešní dominanta města, je zasvěcen sv. Petru a Pavlu a jáhnům sv. Agapitovi a sv. Jiřímu, jejichž ostatky jsou zde uloženy. Nachází se na místě původního kostela ze 12. století. Stavebně byl obnoven do barokního slohu v letech 1661-1663 italským stavitelem Guiliem Broggiem. Věž kostela byla postavena v r. 1674 a s kostelem spojena až po požáru města. Fara u kostela je z roku 1678. V okolí kostela se nachází několik barokních soch. Pod kostelním vrchem se nacházejí unikátní pískovcové pivovarské sklepy s chodbami.

6.2    Areál Božího hrobu v Lužické ulici
R. 1651 koupil tehdejší statky Mimoň a Děvín Jan Putz z Adlersthurnu, císařský rada dvorní komory s erbovním nadáním a rytířským stavem rodu. Ten (podle zápisu mimoňského historika Josefa Tilleho z jeho Kroniky města Mimoně, vydané roku 1905), cestoval v roce 1625 do Říma a odtud dál do Jeruzaléma, kde vyhledal místa utrpení a smrti Ježíše Krista, posvátná všem křesťanům. Přitom vznikla myšlenka vybudovat pro poučení věřícím kopii Božího hrobu i ve své vlasti. O svědomitosti zápisků svědčí okolnost, že když po návratu zjistil, že mu chybí rozměr vchodu ke Kristovu hrobu a míry kamene, kterým je nutno hrob zakrýt, navzdory těžkostem a námaze, které taková cesta tehdy představovala, vydal se do Jeruzaléma podruhé, aby všechno ještě jednou zakreslil.  Ve střední Evropě stále ještě trvala nekonečná třicetiletá válka a nebylo možné plánovanou stavbu uskutečnit. R. 1655 bylo pro stavbu vybráno místo Na pískách vedle zříceniny kostela sv. Kříže a když r. 1660 Jan Putz umíral, musel mu nejstarší syn Jan František Edmund u smrtelné postele slíbit, že kapli Sv. hrobu v Mimoni postaví. Stavbu započal r. 1665 významný stavitel Giulio Broggio a dokončil r. 1667. O rok později byla slavnostně vysvěcena.

6.3    Zámecký park
Park byl původně bažantnice s hájovnou. Generální opravu a rozšíření zahájil František de Paula z Hartigů. Park byl několikrát ještě rozšiřován. Zde stával nad pramenem pomník básníkovi Horatiovi a malý altánek. Další rekonstrukce parku začata v r. 1998. Brány do parku vedou od Zámeckého i Poštovního mostu. Uvnitř parku se nachází rybník s ostrůvkem. Pozůstatky prameniště z r. 1785 - jsou kopie pramenu Géronstere v lázních Spaa v Belgii, kde se František de Paula z Hartigů léčil. Pramen jako takový je sice o kus dál, ale zde vyvěral.

6.4    Sochy
Sochy ve městě jsou převážně barokní. Nejvíce jich je zasvěceno Janu Nepomuckému (jedna na Poštovním mostě, jedna v areálu Božího hrobu a další u kostela). Významný je i sloup Nanebevzetí Panny Marie na náměstí 1. máje, sousoší Neposkvrněného početí Panny Marie (Immaculata) u hotelu Beseda či sousoší Getsemanská zahrada v Březinově ulici.

6.5    Ostatní památky v Mimoni
Ze starých staveb města zůstala jen část. Roku 1806 postihl město zhoubný požár, popelem lehlo 283 domů vnitřního města. Byl vydán zákaz staveb ze dřeva, dřevěné domy v Lužické ulici i jinde jsou tedy z doby před rokem 1800. Uvnitř města jsou zachovány některé pozoruhodné fasády domů z 19. století. Zbytky původní tvrze v oblasti statku na jižním okraji města zničilo bombardování 8. května 1945. Radnice z roku 1655 na náměstí sloužila po 2. světové válce pozemkovým knihám, potom hudební škole a konečně státnímu statku a pionýrům. Postupně zchátrala a byla odstřelena v roce 1986. Na jejím místě je dnes městská tržnice. Zámek na náměstí postavili r. 1570 Bibrštejnové, ve výstavbě pokračovali Putzové a Hartigové. Po roce 1945 ve správě armády podlehl zkáze a byl odstřelen roku 1985. Pivovar z roku 1666 byl po 1. sv. válce zrušen a na jeho místě postaveno kino "Ralsko" (dnešní Dům kultury Ralsko).
6.6    Hvězdov - Ploužnické mokřady
Přechodně chráněná plocha, k.ú. Hvězdov, Dolní Okna o celkové rozloze 43ha zahrnuje nivu Ploužnice a Ploužnického potoka v úseku mezi obcemi Hvězdov a Dolní Okna. Zrašelinělá niva Ploužnického potoka představuje vyvážený ekosystém, vykazuje několik biocenter a je i biokoridorem. Významným druhem květeny je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrba plazivá (Salix repens), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), v minulosti se vyskytovala popelivka sibiřská (Ligularia sibirica). V posledních letech se tu zdržoval jeřáb popelavý (Grus grus), který zde pravděpodobně i hnízdil. Za potravou sem zaletuje čáp černý (Ciconia nigra).

RALSKO – KUŘIVODY

7.1    Muzeum geologie, historie těžby a zpracování železa
Muzeum se prozatím připravuje.
7.2    Vojenský.prostor
Vojenský prostor byl na území obce Ralsko (kolem Kuřivod, které leží 12km jihovýchodně od Mimoně) vymezen již v době první republiky. Prostor splňoval veškeré předpoklady pro vojenský výcvik a budování rozsáhlé vojenské základny. Za 2. svět. války byl prostor obsazen vojsky Wehrmachtu. Po válce padl zpět do českých rukou. V té době bylo dostaveno vojenské letiště, jemuž Němci položili základy. Významným mezníkem se stal rok 1968. Intervence Varšavských vojsk pro Ralsko znamenala obsazení sovětskými vojáky až do r. 1991. Pozice vojenského prostoru byla dobře strategicky umístěná.
Bývalý VVP Ralsko byl zřízen v roce 1950 a jeho velikost postupně narostla až na 250 km2. Po roce 1968 v něm naši armádu vystřídala armáda sovětská a do roku 1991 bylo toto území pro veřejnost neprodyšně uzavřené. Před válkou zde žilo více než 7 000 obyvatel převážně německé národnosti ve 20 venkovských sídlech a jednom malém městě Kuřivody. Po odsunu Němců bylo sice toto území dosídleno asi 3 tisíci nových obyvatel, kteří ale byli po roce 1950 opět vysídleni a historická sídla byla prakticky zlikvidována. Paradoxně nejvíce lidí zde však žilo během sovětské okupace v letech 1968-90, asi 20 000 sovětských občanů. Nebyli to jenom vojáci, ale celé rodiny. V roce 1988 zde byla dokončena modernizace v té době největšího vojenského letiště na našem území. Po zrušení vojenského prostoru k 1.1.1992 sem přišli opět noví obyvatelé z východu, a sice Volyňští Češi z Ukrajiny, z míst postižených černobylskou katastrofou. Největší část bývalého VVP připadla nově vzniklé obci Ralsko, která výměrou 170km2 patří k plošně největším obcím v republice.
V bývalém VVP Ralsko se udržela řada vzácných druhů rostlin, živočichů i celých společenstev, které z ostatní, intenzívně hospodářsky využívané krajiny v uplynulých desetiletích vymizely. V uplynulých 10 letech se v něm podařilo vyhlásit řadu maloplošných chráněných území přírody. Právě přírodní a krajinné hodnoty VVP Ralsko jsou velmi zajímavé a vyžadují si nějakou účinnou formu ochrany. Geologické podloží tvoří křídové pískovce proniknuté mnoha nápadnými tělesy třetihorních vyvřelin, které dodávají zdejší krajině neopakovatelný svéráz. Dominantní je na severní straně se zvedající a horským dojmem působící Ralsko (696 m), jehož protiváhou na jižní straně jsou známý Velký (604) a Malý (578 m) Bezděz. Kromě těchto nejznámějších hor je tu ale řada dalších sopečných vyvýšenin a skalních útvarů, které tvoří krajinné dominanty. Území je asi ze 70% zalesněné. Převládají borové monokultury na pískovcích, ale nejzajímavější listnaté porosty se zachovaly právě na sopečných vyvýšeninách. Pozoruhodné jsou ale i některé nelesní plochy bývalého tankového cvičiště: rozsáhlejší druhotné vřesoviště u nás nenajdeme. Dne 1.10.2000 vstoupil v platnost zákon, jenž ustavuje zřízení nového národního parku Kuřivody. Park  je z velké většiny tvořen bývalým VVP Ralsko a bezprostředně přilehlým územím. MŽP ČR k tomuto kroku dospělo ve snaze zamezit vleklým sporům a hrozící devastaci dotyčného území, které se dlouhodobým vývojem stalo jedinečným bioregionem celoevropského.významu.
7.3    Hradčanský.rybník.–.Občerstvení.„Na.Pláži“,.koupání
Hradčanské rybníky jsou součástí chráněného území "Oblast Dokeská a pohoří Kummer" od r.1933, přírodní rezervace byla vyhlášena r.1992 na ploše 144,6ha (k.ú. Hradčany), lokalita je součástí navržené Národní přírodní rezervace Dokeské pískovce a mokřady. Jedná se o skupinu čtyř rybníků vybudovaných v 15. století na Hradčanském potoce v pořadí Černý, Vavrouškův, Strážovský Držník a přítoková část Hradčanského rybníka. Přes poškození způsobené sovětskými vojsky představují rybníky s přilehlými rašeliništi, zamokřenými loukami a lesními porosty cenné území po stránce přírodních krás. Při entomologickém průzkumu v letech 1989-1993 zde byl zaznamenán výskyt 698 druhů motýlů!
7.4    Občerstvení „Osamělá Hvězda“ (ZOO koutek)
Jedná se o stylovou občerstvovací stanici s parkovištěm na břehu Hradčanského rybníka.  Je zde malá zoologická zahrada s místní faunou.

7.5    Infocentrum vojenských lesů

7.6    Projížďky na koních – „Jízdárna Houska“
Možnost projížďky na koních.

7.7 - 7.9 Hradčanské stěny (pískovcové útvary Havraní skála, Tvarožník, Psí kostely)
Hradčanské stěny jsou součástí chráněného území "Oblast Dokeská a pohoří Kummer" od r.1933. Přechodně chráněná plocha byla vyhlášena v r.1993 na k.ú. Veselí, Brenná a Hvězdov, součást navržené Národní přírodní rezervace Dokeské pískovce a mokřady. Hradčanské stěny tvoří jedno z nejcennějších území České kotliny pro výskyt reliktní vegetace na skalkách s vápnitými pískovci. Vyskytuje se zde asi 20 chráněných, ohrožených, až kriticky ohrožených druhů květeny ČR. Významné jsou geomorfologické útvary: skalní věže, skalní brána, pokličky atd., ale i stopy po středověkém dobývání železných rud. Hnízdiště výra velkého (Bubo bubo) a krkavce velkého (Corvus corax) význam lokality zvyšuje.

7.10    Meandry Ploučnice

ZÁKUPY

8.1    Státní zámek Zákupy
Zámek je nejznámější a nejvíce navštěvovanou zákupskou památkou. Leží v severní části města a zaujímá svým historickým příslušenstvím značnou plochu. Kromě mohutné budovy vlastního zámku patří k němu budova předzámčí, veliký hospodářský dvůr, okrasná zahrada a rozsáhlý park. Jižně od předzámecké budovy je okrasná zahrada s vlastní barokovou dispozicí, opatřená po italském způsobu terasami otevřenými k jihu, jejichž zdi byly opatřeny bohatou plastickou výzdobou s vodními kaskádami. Anglický park je tvořen alejí a na ní po stranách navazujícími palouky s rozmanitými skupinami stromů a jezírkem s ostrůvky. Nejcennějším uměleckým dílem zámku jsou nástěnné malby J. Navrátila, který zde pracoval se svými pomocníky v pol. 19. století při obnově interiérů pro Ferdinanda I. V červenci roku 1900 se v zákupské zámecké kapli konala svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d‘ Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Tento nerovnorodý sňatek vzbudil ovšem v tehdejším světě velkou pozornost a znovu obrátil zraky k malému městečku..Zákupy.

8.2    Sousoší Nejsvětější Trojice
Nejcennější sochařskou památkou Zákup je barokní sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí z roku 1708. Bylo vytvořeno podle vzoru vídeňského sousoší kameníky Dubkem a Hübnerem na objednávku velkokněžny Anny Marie Františky z Toskány. Tento pískovcový morový sloup je vysoký 14 metrů, má bohaté ornamentální zdobení a tři figurální reliéfy svatých. Na vrcholu sousoší Nejsvětější trojice s velkým kovovým křížem. Celá skulptura má dvacet figur a tři malé vodní nádrže ve tvaru mušle.

8.3    Další zajímavé památky
Dalšími neméně zajímavými kulturními památkami na území Zákup jsou Kostel sv. Fabiána a Šebestiána, Kapucínský klášter s kostelem sv. Františka Serafinského, Kaple sv. Anny, Kamenné můstky přes říčku Svitavku, Kaple sv. Josefa, Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Nové Zákupy – bývalá tovární budova. Dalšími pamětihodnostmi Zákup a nejbližšího okolí jsou vzácný lidový Betlém (Boží hrob) vytesaný ve skále u Velenic při silnici na Brniště či smírčí kříže v lese u Lasvic na cestě k Velenicím, ve Velenicích a v Písečné.
8.4    Koupaliště a autokemp Zákupy
Zákupské koupaliště najdete na jižním okraji městečka Zákupy, asi 8 km východně od České Lípy a 7 km západně od Mimoně. U koupaliště se rozkládá rozsáhlé parkoviště. Vstup do vody je možný po celém obvodu vodní plochy. Pro neplavce a malé děti je vhodný pozvolný přístup z písečné pláže. Mezi atrakce koupaliště patří 9m vysoký a 95 m dlouhý tobogán. Dále je zde možnost zapůjčení šlapacího kola, loďky nebo horských kol. K dispozici je hřiště na plážový volejbal.